A asi dvě třetiny společností plánují při investičním rozhodování zohledňovat kritéria ESG. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos mezi firmami nad 50 zaměstnanců.
Velkou důležitost přikládá oblasti životního prostředí asi polovina firem v Česku. Nejodhodlanější jsou v tomto směru hlavně nadnárodní firmy a podniky s více než 500 zaměstnanci. Právě takové jsou pod největším tlakem na plnění ESG kritérií.
Nálepka ohleduplnosti k životnímu postředí a zohledňování sociálních aspektů i férového řízení je pro tyto společnosti v některých situacích klíčová. Může rozhodnout například o půjčce od banky nebo o tom, zda společnost nepřestane být atraktivní u investorů. Řečeno právnickým jazykem, zejména tyto firmy jsou tlačeny ke splnění regulatorních požadavků a očekávání.
Nějakou z forem udržitelného financování již využilo 37 procent českých podniků a čtyři z deseti to mají v úmyslu. 15 procent firem vnímá toto téma jako nedůležité.
Z jiného, celosvětového, průzkumu poradenské společnosti PwC vyplývá, že asi polovina investorů z významných investičních skupin, bank a brokerských firem je připravena stáhnout své investice z firem, které nepodnikají dostatečné kroky v oblastech životního prostředí a sociální udržitelnosti. Pro 80 procent investorů je přístup firem v ESG jedním z rozhodujících faktorů při rozhodování o investování.
Do čeho se v Česku v rámci ESG investuje nejvíc?
Z průzkumu agentury Ipsos vyplývá, že mezi hlavní oblasti pro investice do ESG patří v Česku bezemisní energie (48 procent), lepší vodohospodářská infrastruktura (42 procent) a elektrifikace dopravy (33 procent). Pokud jde o vnitropodnikové priority, firmy se zaměřují především na spotřebu elektřiny, recyklaci a spotřebu vody. Čtvrtina českých firem si slibuje, že díky ESG se jim zvýší výnosy.
Tlak stoupá
Česko má jakožto průmyslový stát o něco nákladnější cestu k uhlíkové neutralitě. Jak již bylo řečeno, změny u nás táhnou hlavně nadnárodní firmy. Ryze českých společností, které aplikují udržitelnost do svých dlouhodobých strategií, bylo podle studie PwC z roku 2019 asi sedm procent – pro srovnání, globálně měla ESG kritéria ve svých strategiích zahrnuta asi čtvrtina firem. Přístup firem se sice za poslední dva roky dramaticky zlepšil, Česko je ale stále na ocasu evropského průměru.
I když je naše země v kontextu EU zatím v naplňování kritérií ESG pozadu, rychle bude muset srovnat krok. Evropská unie chce do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Environmentální ukazatele (tedy „E“ ve zkratce ESG) jsou dlouhodobě nejakcentovanější – dokazuje to i podzimní Klimatická konference OSN ve Skotsku, která řešila nejvíc právě otázky spjaté s životním prostředím.
Závěry průzkumu Bloomberg’s New Energy Finance ukazují, že na změnu dodávek energií a infrastruktury tak, aby to vedlo ke stanoveným cílům zpomalení klimatických změn, bude do roku 2050 nutné celosvětově vynaložit 5,8 bilionu dolarů ročně. Za loňský rok se na celém světě vydaly zelené, sociální a udržitelné dluhopisy za více než tři biliony dolarů.
Evropa vs. USA, 64:3
Zhruba 64 procent emisí nových dluhopisů v EU je „zelených“. Na rozvíjejících se trzích je to kolem 25 procent. Ve Spojených státech tvoří emise zelených dluhopisů jen tři procenta všech nových firemních dluhopisů, které byly loni přivedeny na trh.
Zdroj: Bloomberg’s New Energy Finance
Udržitelnost řeší všichni
Trend narůstající citlivosti k otázkám udržitelnosti a sociálním problémům je znát i na celkové atmosféře ve společnosti. Lidé jako spotřebitelé mají výrazně vyšší touhu udělat něco pro životní prostředí. I v tomto případě si pomůžeme studií. Podle agentury Nielsem je globálně 73 procent spotřebitelů ochotno změnit své návyky, pokud tím sníží svůj negativní vliv na životní prostředí.
„ESG kritéria začleněná do investičního rozhodování zohledňují dlouhodobý vliv na populaci a její vývoj, vliv na životní prostředí, dopad na klimatické změny i vliv na chování firem a států,“ píše se na webu České spořitelny v kapitole Odpovědné investování.
Co je to ESG
E – Environmental, životní prostředí
Všímá si rizik spojených s možnými negativními dopady na komplexní ekosystémy (ovzduší, půdu, vodu). Na ně je navázané také lidské zdraví. Mezi environmentální aktivity patří například předcházení znečištění ekosystémů, snižování emisí a dopadů na klima, zveřejňování informací o dopadech na životní prostředí (např. uhlíková stopa) nebo optimalizace odpadového hospodářství. Firmy, které se těmito aktivitami zabývají, jsou obecně vnímány jako společnosti nakloněné přírodě.
S – Social, oblast společensko-sociální
Zabývá se společenskými a sociálními riziky, která se týkají negativních vlivů na člověka, širokou veřejnost a společnost jako takovou. Vzniku těchto rizik předcházejí společnosti např. podporou zdraví a bezpečnosti svých zaměstnanců či dobrých vztahů na pracovišti, ochranou lidských práv nebo vlastními sociálně integračními programy.
G – Governance, řízení věcí veřejných a firemní řízení
Oblast governance zahrnuje způsoby řízení firem, municipalit nebo správních orgánů. Zaměřuje se na řízení podnikových rizik, firemní politiku z pohledu její udržitelnosti a dalšího rozvoje, oblast HR (třeba genderově vyvážené příležitosti nebo přiměřené odměňování manažerů), vyvažování zájmů akcionářů, managementu a zaměstnanců nebo na transparentnost komunikace s veřejností.