Podle průzkumu agentury STEM/MARK si první půjčku mladí berou v průměru ve svých 24 letech. Při výběru hledí zejména na výši půjčky a na její úrok. Zjistěte, jaké jsou možnosti ve světě půjček pro mladé.
Je to jednodušší, než by se mohlo zdát. Zejména větší firmy, které chtějí mít dobré renomé ve společnosti, ale třeba i snadnější přístup k bankovním půjčkám nebo vyšší zhodnocení svých akcií, potřebují splňovat očekávání, která jsou na ně kladena. Od evropských nebo národních orgánů, od potenciálních zaměstnanců, tlačeni jsou i konkurencí.
Právě na střední a velké podniky, tuplem ty nadnárodní, se hodně spoléhá, že pomohou v řešení globálních problémů. Ať už jde o oteplování planety, dodržování lidských práv, nebo problém sociální nerovnosti, princip je stejný už desetiletí. Mění se pouze zkratky, které se s ním pojí.
Jak už zaznělo několikrát v našich článcích, zaměřených na téma ESG, velkou roli v tom hrají velké banky či obecně investiční společnosti. Právě ty tlačí na firmy, aby se řídily principy udržitelnosti – podle toho si je také vybírají do svých investičních portfolií.
Pojďme se podívat na zkratky, které se v souvistosti s udržitelností a odpovědností vyskytují nejčastěji.
CSR (Corporate Social Responsibility) je starší sourozenec ESG. Jde o systém aktivit, které zmírňují negativní dopady firmy. Ještě před pár lety se zkratka CSR dostávala na strategické porady všech velkých firem, následně si prošla jistou společenskou kritikou, která ji obviňovala z podbízivosti a „greenwashingu“. Dnes se CSR redukovala na pojem udržitelnosti.
CSV (Creating Shared Value) je relativně novým termínem. Propojuje ekonomickou hodnotu s hodnotou pro společnost. Firmy tak vydělávají na tom, že řeší environmentální nebo společenský problém. Příkladem jsou sociální podniky.
ESG (Environmental, Social and Governance) už z našich článků znáte dobře. Slučuje ekologická i sociální témata, nastavuje ideální způsoby řízení firem. Zjednodušeně, společnosti, které nemají ESG „nálepku“ nebo o ni alespoň neusilují, se pomalu, ale jistě dostávají na druhou kolej. Mají obtížnější podmínky pro vyřizování firemních půjček, složitější je pro ně i vstup na burzy cenných papírů.
SDGs (Sustainable Development Goals). Tato nenápadná zkratka je matkou všech výše uvedených termínů. 17 cílů udržitelného rozvoje je program, který vzešel z tříletého procesu vyjednávání na úrovni OSN. Vše začalo na konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiru, agendu udržitelného rozvoje oficiálně schválil summit OSN 25. září 2015 v New Yorku. Jde o program rozvoje na roky 2015–2030.
„Nová agenda se týká všech států a je to komplexní a tranzitivní vize lepšího světa pro všechny. Plán na vymýcení extrémní chudoby, plán pro společnou prosperitu, mír a partnerství, který zohledňuje naléhavost změny klimatu a je založen na rovných příležitostech a respektu k právům. Jeho hlavním mottem je, že nesmíme zapomenout na nikoho, ani na nejchudší, zranitelné a marginalizované, včetně lidí s postižením,“ vysvětlil agendu na summitu generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Dnes jsme v polovině časového limitu na plnění cílů. V některých směrech se společnost za posledních sedm let hodně změnila, v jiných jsme stále na začátku. Jisté je, že nikdo na konferenci OSN před deseti lety nemohl tušit, že celý svět zasáhne pandemie, následovat bude energetická krize a válka, která přinejmenším dost ovlivní priority vlád jednotlivých zemí.
Cíle udržitelného rozvoje
- Konec chudoby
„Extrémní chudoba je v současnosti definována jako život za méně než 1,25 dolaru na den.“ - Konec hladu
„Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství.“ - Zdraví a kvalitní život
„Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku.“ - Kvalitní vzdělávání
„Zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny.“ - Rovnost mužů a žen
„Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek.“ - Pitná voda a kanalizace
„Zajistit všem dostupnost vody a sanitačních zařízení a udržitelné hospodaření s nimi.“ - Dostupné a čisté energie
„Zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny.“ - Důstojná práce a ekonomický růst
„Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny.“ - Průmysl, inovace a infrastruktura
„Vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace.“ - Méně nerovností
„Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi.“ - Udržitelná města a obce
„Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce.“ - Odpovědná výroba a spotřeba
„Uplatňovat desetiletý rámec programů pro udržitelnou spotřebu a výrobu se zapojením všech států.“ - Klimatická opatření
„Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů.“ - Život ve vodě
„Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje.“ - Život na souši
„Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity.“ - Mír, spravedlnost a silné instituce
„Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti.“ - Partnerství ke splnění cílů
„Oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prostředky pro jeho uplatňování.“
Co je to ESG
E – Environmental, životní prostředí
Všímá si rizik spojených s možnými negativními dopady na komplexní ekosystémy (ovzduší, půdu, vodu). Na ně je navázané také lidské zdraví. Mezi environmentální aktivity patří například předcházení znečištění ekosystémů, snižování emisí a dopadů na klima, zveřejňování informací o dopadech na životní prostředí (např. uhlíková stopa) nebo optimalizace odpadového hospodářství. Firmy, které se těmito aktivitami zabývají, jsou obecně vnímány jako společnosti nakloněné přírodě.
S – Social, oblast společensko-sociální
Zabývá se společenskými a sociálními riziky, která se týkají negativních vlivů na člověka, širokou veřejnost a společnost jako takovou. Vzniku těchto rizik předcházejí společnosti např. podporou zdraví a bezpečnosti svých zaměstnanců či dobrých vztahů na pracovišti, ochranou lidských práv nebo vlastními sociálně integračními programy.
G – Governance, řízení věcí veřejných a firemní řízení
Oblast governance zahrnuje způsoby řízení firem, municipalit nebo správních orgánů. Zaměřuje se na řízení podnikových rizik, firemní politiku z pohledu její udržitelnosti a dalšího rozvoje, oblast HR (třeba genderově vyvážené příležitosti nebo přiměřené odměňování manažerů), vyvažování zájmů akcionářů, managementu a zaměstnanců nebo na transparentnost komunikace s veřejností.