Jedná se o dlouhodobou strategii, jak investovat mezi základní třídy aktiv (např. akcie, dluhopisy, hotovost). Je individuální, zohledňuje tedy požadavky každého investora na výnos i míru rizika, kterou je ochotný podstoupit. Pracuje s tzv. investičním horizontem, časem, za jaký by investice měla vydělat. Kombinuje různé třídy aktiv, což může ochránit investora před velkými ztrátami. Je to jeden z nejdůležitějších faktorů při plánování investice.
Je vhodné kombinovat se strategickou alokací, průběžně snižuje výkyvy (volatilitu), které přináší trh. Strategická alokace je už z definice dlouhodobou rozvahou nad rozprostřením investic do různých tříd aktiv, zatímco taktická alokace zohledňuje krátkodobé či střednědobé trendy. Portfolio je tedy třeba mít prvořadě dobře nastavené, ale každé portfolio je také podobné živému organismu, který reaguje na to, co se děje kolem něj. Proto je třeba ho průběžně balancovat. Například když se blíží recese, dojde k výprodeji akcií, nebo trhy náhle spadnou (tak jako při nástupu koronavirové pandemie).
Ten, kdo pro svého klienta provádí obchody, pochopitelně za poplatek.
Správně načasovat nákupy a prodeje s ohledem na vývoj cen na trhu je prakticky nemožné. A spousta začínajících investorů si to neuvědomuje. Eliminovat to lze pravidelným investováním, bez ohledu na to, jak se trh hýbe. Chce to jen trpělivost a věřit tomu, že doporučený investiční horizont fondu, do kterého jste nalili peníze, má svůj smysl.
Jde o zvýšení kupní síly peněz, v reálu si za stejnou sumu koupíme víc, peníze získávají na hodnotě. V případě deflace je tedy vhodné peníze držet. Když se ale peníze přestanou točit v oběhu, má to za následek nižší tržby firem, pokles mezd, snižování nákladů, nárůst nezaměstnanosti, zabrzděné investice, roste státní dluh, který je financován z velké části z inflace. Tomu se říká deflační spirála a nevede to k ničemu dobrému. Krátkodobou deflaci ale lze využít, pojí se s ní snížení cen, nová pracovní místa a dočasné povzbuzení ekonomiky.
Rozložení portfolia do různých investičních nástrojů, různých tříd aktiv a v rámci tříd aktiv i do různých oborů, regionů, teritorií. Správně diverzifikované portfolio by neměly překvapit běžně rozkolísané trhy. I v případě globálního problému jako byl a je např Covid by toto portfolio přes počáteční propad mělo nabrat znova růstový trend. Do diverzifikovaného portfolia může patřit i například Bitcoin nebo zlato. Všeho ale s mírou. Prostě aby byly investice co nejpestřejší a tím pádem odolné vůči rozmarům trhu. Snižuje se tím riziko, že někde proděláte příliš.
- Tržní riziko – to nejhorší ze všech. Ve své neodhadnutelnosti i v tom, že se týká všech typů investic na trhu. Patří sem politické změny, hospodářské poklesy, ale třeba i přírodní katastrofy. Rizika, která zahýbají celým trhem. Sem můžeme zařadit například i pandemii Covidu.
- Kreditní riziko – neboli „snad to nezkrachuje“. Týká se dluhopisů a toho, jestli emitent (tedy ten, který dluhopis vydává) splní všechny závazky a splatí dluhy.
- Úrokové riziko – sazby, sazby, sazby. S růstem úrokových sazeb klesne tržní cena dluhopisů a tím pádem hodnota investice.
- Inflační riziko – když se zdražuje, vaše peníze jednoduše ztrácí hodnotu, ať jsou kdekoli. A jelikož by se reálné výnosy z fondů měly počítat až po odečtení inflace, znamená to, že budou nižší.
- Likviditní riziko – dostanu se vůbec někdy ke svým penězům? Znamená to, že když budete potřebovat přeměnit aktivum na peníze, z nějakého důvodu to nepůjde. Třeba kvůli nízké poptávce, nebo z různých administrativních důvodů.
- Měnové riziko – investoval jsem v korunách, tak jaké riziko? Nezáleží, v jaké měně investujete, ale v jaké měně je vaše aktivum takzvaně denominováno. A pokud tato měna ztratí na hodnotě oproti koruně například, klesne i váš výnos v korunách. Samozřejmě při oslabení koruny se Vám zvyšuje výnos.
Ukazuje citlivost ceny dluhopisu na změnu úrokových měr, jedná se o průměrnou dobu splatnosti dluhopisu. Modifikovaná durace vyjadřuje, o kolik procent se změní cena dluhopisu, pokud se úroková míra změní o procentní bod. Pokud se úroková míra zvýší, cena dluhopisu se sníží.
Neboli burzovně obchodované fondy (z anglického Exchange-traded Fund = ETF). Jsou čím dál oblíbenější, a to proto, že investují přímo do burzovních indexů (investujete například do celého indexu S&P 500, tedy významné části amerického akciového trhu), což znamená, že narozdíl od investic do jednotlivých akcií, jsou diverzifikované, rozptýlené. A tedy méně rizikové. Náklady na správu a tudíž i poplatky jsou velmi nízké.
Jedná se o nezávislou státní instituci, její akcie vlastní 12 neziskových regionálních rezervních bank, stát má k Fed přímý přístup jen přes volbu vedení jednou za 14 let. Vznikl v roce 1913 na základě zákona, díky kterému bylo možné tisknout peníze a poskytovat je americké vládě na úvěr.
Někdy se používá anglický výraz leverage. Znamená, že si půjčíme na financování investice. To může znamenat znásobení zisku, ale také znásobení ztráty. Hodně samozřejmě záleží na tom, jak je dluh úročený. Neboli výpůjční úroková míra musí být nižší než výnosnost aktiv, aby to pro investora bylo rentabilní. Společnosti páky často využívají, když chtějí zvýšit výnos na akcii. Poměr páky nám znásobuje zisk, ale v opačném případě zvyšuje ztrátu. Např. při páce 1:5 nám každý růst o 1 % vydělá 5 %, ovšem každý pokles o 1 % nám zvyšuje ztrátu na 5 %
Hrubý domácí produkt, klíčový ukazatel vývoje a tedy výkonnosti ekonomiky. Jde o hodnotu všeho, co se ve státě vyrobí nebo spotřebuje, ať jde o věci hmotné či nehmotné, včetně investic či exportu (od kterého se odečte import). Podle HDP se hodnotí hospodářství daného státu. Aby se státy různé velikosti mohly srovnávat, celková hodnota HDP se přepočítává na jednotlivé obyvatele, získáme HDP na hlavu.
Růst spotřebitelských cen zboží a služeb, jednodušeji zdražování, za stejné peníze si toho koupíme méně. Hodnota peněz při ní tedy klesá, zejména těch, které jsou schované doma ve slamáku. Reálný výnos našich investic by měl být vždy počítán po zohlednění míry inflace, což se u konzervativnějších investic s malým rizikem často nedaří. Pořád je ale i v tomto případě lepší investovat, než peníze nechat odpočívat v onom slamáku nebo na běžném účtu. Průměrná míra roční inflace činí dlouhodobě asi tři procenta. Většina ekonomů se shoduje, že pro ekonomiku je zdravá nízká a stabilní inflace.
Má pověst nejjistější investice, zlato je tu přeci odjakživa a nemůže zmizet. Zejména konzervativněji založeným náturám je zvažování nad investicí do zlata blízké. Mají do velké míry pravdu, na druhou stranu je i vývoj ceny zlata – zejména s příchodem nového století – kolísavý, a to ani nemusíme zmiňovat rizika spojená s uchováváním tohoto drahého kovu, případně poplatky za jeho bezpečné deponování. O jistotě se tedy mluvit nedá. Dlouhodobě platí, že když padají akcie, cena zlata roste (naposledy skokově narostla po hospodářské krizi 2008) a naopak. Patrně nejrozumnější přístup ke zlatu je brát ho jako jednu z komodit, do kterých lze investovat.
Doba, na kterou je investice doporučována a během které je tedy nejpravděpodobnější, že dosáhnete předpokládaného výnosu. Může být třeba jen půl roku, doporučený investiční horizont bývá nejčastěji tři až sedm let. Jedná se jen o doporučení, své investice můžete kdykoli odprodat, peníze dostanete zpravidla do týdne.
Upravuje je zejména zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech. Patří sem investiční cenné papíry, cenné papíry kolektivního investování, nástroje peněžního trhu a další investiční nástroje dle § 3 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
Stejně jako u jiných oborů jsou chvíle, kdy je dobré nespoléhat se jen na vlastní informační zdroje a vyslechnout odborníka. Pro investice to platí dvojnásob. Správný investiční poradce bude hodnotit situaci vždy individuálně, přizpůsobí se vašim finančním možnostem, zohlední především míru rizika, se kterou chcete do investování jít. Investiční poradenství je definováno zákonem (256/2004 Sb.), je třeba si ho neplést s obecnými doporučeními, které vám poskytne obchodník s cennými papíry.
Dobrá pomůcka každého investora. Vyobrazuje vztahy mezi třemi pilíři investování: výnosem, rizikem a likviditou. Zkoumají se jejich poměry. Když je jednoho víc, na druhé nebo třetí straně jsou hodnoty snížené. Kdo chce vysoký výnos, musí se smířit i s vysokou mírou rizika a naopak. Aktiva s nízkou likviditou – třeba nemovitosti, zase mohou znamenat vysoký výnos a celkem malé riziko.
Jde o dvanáctimístné mezinárodní označení emise cenných papírů složené z písmen a čísel. Slouží k přesné identifikaci cenného papíru.
Není snad diskutovanější investiční téma posledních let. Známe z médií příběhy rychlého zbohatnutí díky včasnému vsazení na Bitcoin, Ethereum, Litecoin, Chainlink atd.), ty často ale přebíjejí informace ze seriózních zdrojů, které upozorňují na stejně nemalá rizika. S množstvím neznámých zkrátka výrazně stoupá i riziko. Špatná pověst kryptoměn, zvláště Bitcoinu, byla způsobena využitím k platbám na tzv. Darknet, kde tím mohly být financovány obchody se zbraněmi, drogami nebo prostitucí, protože vše bylo anonymní. Jedná se o měny neregulované centrálními bankami (riziko strmého pádu), náchylnou k podvodným nabídkám (falešné burzy, podvodné reklamy), tržním chováním zcela nevyzpytatelnou – Bitcoin ani jiná kryptoměna není ničím kryta, v případě, že se jiná, konkurenční měna, stane podobně atraktivní, může zcela splasknout, ze dne na den, z hodiny na hodinu. Ovšem rozdíl v tomto mezi našimi penězmi (Fiat money) a kryptoměnami v tomto je právě jen ta regulovatelnost. Nic z toho nemění na faktu, že nástup Bitcoinu změnil fungování trhu, a i ty nejkonzervativnější finanční instituce se s ním musely naučit žít a v současné době uvažují o možnosti investic do nich právě přes ně.
Z anglického „liquid“ (tekutý, plynoucí). Jde o kontext, v jakém se slovo použije, nejčastěji jde ale o rychlost převedení aktiva na peníze. Likvidita aktiva je tím větší, čím kratší je doba jeho převedení na hotovost. Je to jedna ze tří stran tzv. investičního trojúhelníku.
Vznikne na základě konsenzu investiční komise, kde jsou zástupci všech investičních složek dané finanční skupiny nebo banky. Modelové portfolio plně odpovídá investičním názorům finanční skupiny na dané budoucí období. Jednoduše můžeme říct, že takto by investovala nebo přímo investuje daná banka. Tím, že v investičním portfoliu jsou zastoupeny všechny třídy aktiv a je rozptýlené mezi více investičních nástrojů (podílové fondy, dluhopisy, depozita, deriváty, atd.), mělo by přinést rozumné zhodnocení s nižší mírou rizika. Modelové portfolio je specifické, banka přes něj seskupuje klienty se stejnými prioritami pro investování.
Odměna pro distributora a portfolio manažera. Vše začíná vstupním poplatkem, což je odměna distributorovi za prodej, resp. za poradenský servis. Jeho výše se odvíjí podle rizikovosti a složitosti správy daného investičního produktu. Jedním ze smyslů vstupního poplatku je odrazení investorů od krátkodobých spekulací a neustálého přesouvání peněz. Poplatek za správu se strhává automaticky z majetku fondu, je určen na provozní náklady investiční společnosti a tvoří řádově nižší jednotky procent z majetku fondu (akciové fondy mají toto procento nejvyšší). Pokud fond vydělá více, než byl původní předpoklad (překoná tzv. benchmark), může investor platit i výkonnostní poplatek. Další možný poplatek je výstupní poplatek, který investor většinou platí za předčasný prodej podílových listů fondu. Může být účtován pokud investor nedodržel investiční horizont daného produktu. U běžných fondů se neúčtuje, týká se například nemovitostních fondů a většinou bývá účtován jen omezenou dobu od nákupu (například tři roky).
Rizikovost každého investičního nástroje se měří průběžně. V České spořitelně existuje sedmistupňová škála rizika, na které stupeň 1 znamená nejnižší riziko a stupeň 7 riziko nejvyšší.
Tzv. Short selling je zjednodušeně spekulace na pokles ceny cenných papírů. Investor nejdříve zapůjčený cenný papír prodá a nejpozději ve chvíli, kdy musí zapůjčený cenný papír vrátit, jej opět nakoupí. Pokud je cena cenného papíru v době zpětného nákupu nižší než cena v době prodeje, byla spekulace pro investora zisková. Může se však stát, že skupina drobných investorů se přes sociální sítě spojí a zaútočí na akcie, které jsou silně shortované – čímž mohou zvýšit jejich cenu i o stovky procent. „Je to fenomén této doby, kdy internet zdemokratizoval i finanční trh. Takové kolektivní davové chování může být nebezpečné,“ potvrzuje Mikuláš Splítek z akciového fondu Stock Small Caps.
Správce fondu neustále hledá co nejvýhodnější možnosti investic, portfolio fondu tedy průběžně obměňuje. Častější obchodování aktiv (nejčastěji akcií) s sebou nese ale zvýšené transakční náklady a tím i výši vstupních nebo správcovské poplatky.
Je víceméně založená na efektivním chování kapitálových trhů. Hlavním cílem portfolio manažera je docílit takový výnos, který odpovídá nebo se limitně blíží ke stanovenému benchmarku (porovnávacímu indexu). Investiční politika je velmi transparentní. Portfolio manažer svým portfoliem prakticky kopíruje stanovený index, např. S&P 500, Nasdaq 100, MSCI World apod. Fond má nižší náklady a tím i nižší poplatky.
Skupiny finančních aktiv (anglicky Asset class). Jde o akcie, dluhopisy nebo hotovost, které byly díky společným vlastnostem zařazeny do stejné kategorie. V různých definicích se vyskytuje různý počet těchto tříd, na třech základních ale panuje shoda. Dále sem bývají řazeny třeba komodity, měny, nemovitosti, ale třeba i různé sběratelské předměty jako vzácné mince, známky, umělecká díla nebo třeba veteránská auta. Investiční fond zpravidla alokuje (umisťuje) aktiva do různých tříd, aby měl diverzifikované portfolio.
Parametr, kterým se měří kolísavost například ceny akcie za určitý čas. Jinými slovy se jedná o základní jednotku měření rizika. Čím je volatilita větší, tím větší je riziko poklesu, ale zároveň i potenciál nárůstu aktiva. Pro analytiky je volatilita jedním z hlavních parametrů, který na trhu sledují – hlavně v období hospodářských turbulencí.
Jde o výnos dluhopisu při jeho držení do data splatnosti. Je odvozený z aktuální prodejní ceny dluhopisu a budoucích úrokových výnosů. Výnos do splatnosti slouží k porovnání výnosů dluhopisů s různou dobou do splatnosti a různě vysokými kupóny.