Často vše vyřeší správné plánování
Začíná to nákupem. Akce typu k jednomu kusu druhý zdarma nebo „výhodné ekonomické balení“ nás přimějí koupit více, než jsme plánovali. Nakupujeme tak na mnoho dní dopředu, ztrácíme přehled o tom, co v nacpané lednici nebo skříni máme a už vůbec nestíháme kontrolovat datum minimální trvanlivosti či použitelnosti.
Jak moc potravinami plýtváme?
- Třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí.
- Různé zdroje uvádějí, že v Evropě připadá na jednoho člověka 115–150 kg vyhozeného jídla za rok.
- Podle iniciativy Miluji jídlo, neplýtvám skončí jako odpad 20–35 % jídla připraveného ve školních jídelnách. To znamená, že až 48 000 tun jídla ročně, tedy přibližně 238 tun každý den vyhodí děti, žáci a studenti v českých školních jídelnách.
Doma pak potraviny nesprávně skladujeme, a tím snižujeme jejich kvalitu či trvanlivost – typicky u ovoce nebo zeleniny.
Nejedna hospodyně vaří více jídla dopředu a na talíři pak dopřává strávníkům velké porce. Mnohdy se takové jídlo nedojí a končí v koši.
Tipy, jak ušetřit za jídlo:
- Vymezte si časové období, kdy budete jídlo nakupovat s rozmyslem a pouze tolik, kolik potřebujete, nic víc. Nebude to lehké plánování, ale zajímavé zjištění co se týče rodinného rozpočtu.
- Zbytky od oběda zkuste použít k přípravě dalších pokrmů.
- Při nakupování potravin sledujte měrnou cenu.
Pěstujte úctu k jídlu
„Dojez to, co by za to daly děti v Africe!“ Věta, kterou jsme slyšeli snad všichni a jako rodiče ji pak jako kolovrátek opakujeme další generaci mladých strávníků. Dnes je ale snad platnější než dříve. Je třeba v dětech pěstovat úctu k jídlu, respektive k životnímu prostředí, které je zemědělskou a potravinářskou výrobou zatíženo, k práci lidí, kteří jídlo vyrábí a připravují… Stačí maličkosti, třeba upozornit, že není nutné nakládat velké porce na talíř, že lepší nechat si naservírovat méně a pak si přidat.
