Příběh zdravých financí 4: Jak jsme se učili hlídat útratu

Výdaje a rozpočet

1. 1. 2017

Měli jsme dvě hypotézy, které bylo potřeba ověřit. První zněla takto: „Pokud zákazníkovi při platbě kartou pomůžeme automaticky třídit výdaje do kategorií a okamžitě mu ukážeme aktuální útratu, začne víc platit kartou.“

Tady je úvaha jednoduchá. Hotovost se rozkutálí docela snadno a nikdo nedokáže říct, za co peníze utratil konkrétně. U transakcí kartou můžeme, coby banka, poznat, za co platíte. Každý obchodník má totiž vlastní kód. No, a když se je všechny naučíme, už si nebudete muset psát své výdaje různě po papírech.

Druhá a mnohem zásadnější hypotéza říká, že:
„Pokud klient ví, kolik utrácí za různé věci, bude schopný víc ušetřit.“

Tady jsme si byli výsledkem jisti ještě méně. Ani sami u sebe jsme neuměli předem odhadnout, jaký by to na nás mělo vliv. Dovedli jsme si totiž představit, že nás pohled na mizející peníze tak maximálně naštve.

Náklady

Tušíte, jak to dopadlo? Vyrobili jsme prototyp aplikace na mobil, hodinky a speciální platební náramek. Vybrali jsme také několik desítek lidí z různých demografických skupin. Úkolem aplikace u těchto lidí bylo ukázat, za co a kolik utrácíme.

Aplikace

Jenže tím to nekončilo, aplikace také upozorňovala, že je na čase krotit se s utrácením. Oznamovala například „Ondro, je teprve patnáctého a už se blížíš ke svému měsíčnímu limitu za kafe”. Tyto rady jsme zákazníkům psali sami. V pilotu jsme prostě nahradili umělou inteligenci lidmi. Ne vždy to fungovalo perfektně. Poznat, jestli v Tescu nakoupíte jídlo, elektroniku nebo oblečení aplikace neumí. Nicméně zákazníci si rychle zvykli své nákupy třídit sami.

Nové zvyky

Podle různých studií trvá přibližně 40 dnů, než si vybudujete návyk. Tak jsme po tuto dobu doslova žili s každým testujícím zákazníkem. Pak jsme mu přestali radit a podívali jsme se na data až po delší době, abychom zkontrolovali, jestli nový zvyk u klientů zůstal.

Co myslíte? Tipnete si, jak to dopadlo? Přes 80 % zákazníků začalo častěji platit kartou a pravidelně sledovat, za co utrácejí. Až 60 % lidí nenásilně ušetřilo v průměru až 500,- korun za měsíc. A to už je pěkná sumička! Po skončení testu se pouze několik klientů vrátilo k původním zvykům.

Tuto myšlenku jsme pak rozpracovali a vznikla z ní aplikace Moje zdravé finance. Tu jsme postupně testovali na tisících zákazníků a přidávali různé vychytávky, aby aplikace lidem co nejvíc posloužila.

Mohlo by vás zajímat