Dlužím, dlužíš, dlužíme: Na co si Češi půjčují – a na co by si nikdy nepůjčili

Praha

9. října 2018

5 minut

Podle České národní banky Češi na konci června 2018 dlužili téměř 1500 miliard korun. Je to hodně, nebo málo? A na co si půjčky berou nejčastěji?

Největší objem půjček celkem logicky představují hypotéky – z celkového dluhu českých domácností jsou to více než tři čtvrtiny, celkem 1254 miliardy Kč. Hotovostní půjčky, tedy ty, které si bereme na novou pračku, na dovolenou nebo třeba na rekonstrukci koupelny, se na celkovém dluhu podílí čtrnácti procenty

Veronika Benešová, manažerka spotřebitelských úvěrů České spořitelny, k tomu dodává, že i přes rostoucí trend u obou typů úvěrů nejsou Češi v porovnání se zahraničím zadlužení nijak extrémně. Když se celkový dluh vezme jako podíl HDP, mají české domácnosti srovnatelnou výši hotovostních půjček jako jiné evropské země, v oblasti hypoték si dokonce mohou dovolit ještě přidat. To se však vzhledem k novým opatřením České národní banky pravděpodobně nestane, protože po zpřísnění podmínek bude zájem o hypoteční úvěry s velkou pravděpodobností klesat.

Půjčky, které odmítáme

Podle průzkumu České bankovní asociace (ČBA), jejž provedla agentura NMS v únoru 2018 na reprezentativním vzorku 1030 dospělých obyvatel ČR, si české domácnosti nejčastěji půjčují na spotřební elektroniku; je to celá třetina hotovostních půjček. Zároveň ale další téměř třetina lidí v průzkumu odpověděla, že by si takovou půjčku nevzala nikdy. Zbývající třetina si to cestou do elektra nejspíš zatím vždycky rozmyslela.

Každý čtvrtý Čech si už někdy půjčil na bílou elektroniku, stejně si vedou i auta a motorky. Naopak celé tři čtvrtiny populace odmítají půjčku na dovolenou, polovina si nechce vzít úvěr ani na sportovní vybavení a rodinné události typu svatba. Tyto půjčky „na zábavu a zážitky“ také podle statistiky skutečně splácejí jen jednotky procent Čechů. Podle metodiky ČBA je ostatně ochota půjčit si na zábavu jedním z faktorů rizikovosti potenciálního dlužníka.

Půjčka na půjčku? Cesta do pekel

Jen polovina Čechů podle statistiky odmítá půjčku na krytí půjčky – což ovšem znamená, že druhá polovina není proti. Před podobnými nápady však odborníci varují. Za všechny manažerka úvěrů České spořitelny Veronika Benešová, která upozorňuje, že s každou další půjčkou dluh narůstá, až se v extrémních případech může stát, že malé půjčky nebo nesplacené  částky na kreditní kartě je ztráta bydlení nebo exekuce. Pokud člověk nemůže své dluhy splácet, měl by situaci řešit koncepčně, ne další půjčkou.

Cestou z dluhu může být podle zmíněné manažerky právě konsolidace neboli sloučení půjček: „To je podle mého názoru jediné řešení, kdy je přijatelné krýt dluh dluhem. Více půjček se spojí do jedné a podmínky splácení se přizpůsobí klientovým aktuálním možnostem a příjmu, což většinou znamená snížení splátky s prodloužením doby splácení a zpravidla i lepší podmínky v podobě nižší úrokové sazby."

U konsolidace půjček přitom nemusí skončit jen člověk, který si hodně půjčil a neodhadl, jak náročné pro něj splácení bude. Stačí například, že žena odchází na mateřskou dovolenou nebo starší lidé do důchodu a jejich příjem se najednou výrazně sníží; s narozením dítěte narostou i výdaje. Pak je lepší řešit situaci s bankou už předem a raději případné půjčky, jež by s novou výší příjmu rodina nedokázala splácet, sloučit hned, doplňuje Benešová.

Konsolidaci půjček nabízí řada bank i nebankovních společností. U většiny je možné si na webu spočítat nezávaznou kalkulaci a zjistit podmínky včetně úrokové sazby, nakonec ale člověk dostane nabídku na míru a na jejím základě podepíše novou smlouvu. Nový věřitel pak za dlužníka doplatí a zruší všechny původní, nyní sloučené úvěry.

"Stačí například, že žena odchází na mateřskou dovolenou nebo starší lidé do důchodu a jejich příjem se najednou výrazně sníží; s narozením dítěte narostou i výdaje."

Půjčujeme si víc, splácíme líp

Podle údajů Bankovního a nebankovního registru klientských informací se mezi lety 2017 a 2018 zvýšil celkový dluh obyvatelstva ČR o 8,5 %. Na druhou stranu však klesl objem dluhu ohroženého nesplácením, a dokonce se snížil počet dlužníků, kteří mají problémy s platební neschopností. Zvýšení dluhu lze částečně vysvětlit zdražením nemovitostí, na něž si půjčujeme nejvíce, a částečně je na vině i růst ekonomiky – lidé se mají relativně dobře, jsou tedy při nakládání s financemi optimističtější a sebevědomější, víc utrácejí, častěji si půjčují a většinou i zodpovědněji splácejí. Většinou.

Půjčit, či nepůjčit

Pokud váháte, zda si půjčit peníze, dobře děláte. Už jen to, že o možných benefitech a dopadech půjčky předem přemýšlíte, je správný přístup. Podle České bankovní asociace se totiž 41 % lidí zadluží jen proto, že zrovna probíhá výhodná splátková akce, a dalších 37 % pak prostě není ochotno šetřit. To ještě samo o sobě automaticky neznamená přímou cestu přes registr dlužníků až k insolvenci, obojí ale naznačuje nižší finanční gramotnost a potenciální problém. Na půjčce jako takové totiž není nic špatného, vždy je však třeba brát si ji s ohledem na dlouhodobý příjem domácnosti. Spontánní zadluženost je oproti tomu značný risk.

Mohlo by vás zajímat

Klidný život bez půjček

Pokud už se rozhodnete vzít si půjčku, přečtěte si pár užitečných tipů v článku 8 rad, jak si půjčit a nezbláznit se.

I podle Veroniky Benešové je vždy lepší myslet dopředu a nezapomínat, že se časem změní nejen ekonomická situace, ale i ta naše vlastní, životní. Na takové změny musíme být připraveni. Abychom neskončili jen jako červená čísla v neosobní statistice.

Pokračujte dále

×
George Go
Česká spořitelna
Bankovnictví budoucnosti.
Stáhnout