Stačí vsadit na favorita, není důvod investovat do slabšího

Jedná se totiž o jeden z nejdůležitějších momentů při investiční rozvaze: kam své prostředky investuji a jakým způsobem je rozložím. Sousloví diverzifikované portfolio jistě uslyšíte od svého poradce mnohokrát. Na tom, že je nutné mít investiční portfolio co nejpestřejší, aby se co nejefektivněji snížilo riziko velkých výkyvů, potažmo ztrát, se shodne 11 poradců z 10. Alespoň těch soudných a způsobilých ke své profesi. A přesto, sázka na jednoho koně (který má potenciál vysokého výnosu) je jedna z nejčastějších investorských chyb.

Při hledání příčin, proč tomu tak je, není třeba objevovat Ameriku. Lidská slabost, touha po zbohatnutí, víra v zázrak, zatemněná mysl. Kombinace těchto faktorů umí namíchat koktejl nezdravý, až „životu investice“ nebezpečný. Shrňme si tedy základní pravidla, která je pro investici, jež má mít šanci na výnos, třeba respektovat. A to bez ohledu na to, zda si od investice slibujete jednorázový výnos, nebo třeba pravidelné peníze k důchodu. Všechny tyto typy mají společné základy.

• Zdravé investiční portfolio by mělo zahrnovat pestrou škálu tříd aktiv. Tedy například akcie, dluhopisy, nemovitosti, ale třeba i cenné kovy nebo umění. 
• Portfolio by se nemělo upínat k jednomu oboru, chcete-li „sektoru“. I když vám nejlepší kamarád z dětství tvrdí, že vydělal slušné peníze na akciích farmaceutických firem, neznamená to, že i teď je výhodné je nakoupit. Nebo třeba ano, ale nakoupit jich jen část. Jak praví další velmi častá a pravdivá investorská poučka, pohled do zpětného zrcátka nic neříká o tom, co je před námi. Včerejší favorité mohou padnout, slabší soupeři postoupí zítra do medailových pozic.
• Cenné papíry je dobré namixovat z více sektorů, které jsou na sobě co nejméně závislé, odborně řečeno − co nejméně „korelované“. Ideální je mít portfolio rozložené do sektorů cyklických i necyklických tak, abyste měli dostatečný potenciál pro zhodnocení, ale co nejméně závislý na vývoji ekonomik. Akciová část vašeho portfolia by tedy měla být oborově, tedy sektorově dostatečně různorodá.

• Mix výše uvedených bodů většinou naplňují podílové fondy. Výhodou pro investora je, že fondy mají diverzifikaci z principu zajištěnou, jsou na ní postaveny. Takže i za cenu poplatků, které vás stojí jejich správa (jsou předem známé a většinou jde o desetiny nebo nižší jednotky procent z investice), víte, že se nemusíte o jejich složení a obměnu starat.
• Stačí na začátku v rámci investiční rozvahy věnovat dostatečnou péči výběru správce fondů. Všude se najdou podvodníci, nebo třeba jen správci, kteří neodhadnou míru rizika. Správcem by měla být instituce, která má vaši důvěru.
• Snížit riziko se dá i způsobem, jakým peníze do fondů investujete. Čím dál oblíbenější jsou pravidelné, třeba jen drobné (v řádu stokorun měsíčně) investice. Snižuje se tím riziko špatného načasování investice, tedy že nakoupíte na vrcholu a následně se jen díváte, jak hodnota vaší investice klesá s poklesem akciových trhů. A zároveň po takovémto poklesu zase průběžně pravidelně nakupujete za nižší cenu větší počet podílových listů. Pravidelné investování díky velmi nízké výši investice zpřístupňuje kapitálové trhy mnohem širší skupině 

Proč to všechno? Zjednodušeně, proto, že trhy jsou ve svém principu nevyzpytatelné. Mohou vyletět vzhůru, ale stejně tak spadnout, a to dřív než řeknete „švec“. Ovlivnit je může geopolitická situace, volby v jedné zemi, pandemie viru nebo třeba změny klimatu. Přičemž připravit se na změny moc nedá.

A rozum velí minimalizovat rizika, pokud nechci přijít o větší část svých peněz, nedej bože téměř o všechno. Pokud lezu těžkou skalní stěnu, raději se párkrát zdržím a přidám na jištění, než abych na vrchol dorazil rychleji, ale s výrazně vyšším rizikem, že sletím dolů. 

Pro lepší orientaci

Nejen z teorie víme, že hospodářství a ekonomika prochází určitými cykly. A v jednotlivých hospodářských cyklech se daří jiným ekonomickým sektorům. Některé společnosti mnohem lépe čelí ekonomickým poklesům, tedy recesím. Jiné zase výrazně profitují na oživení a růstu ekonomik, tedy konjunktuře, a v období recese se jim výrazněji nedaří. Díky těmto znalostem můžeme společnosti, resp. jejich akcie dělit na cyklické a necyklické.

Cyklické akcie jsou akcie firem ze sektorů, které těží z ekonomického růstu

Jejich služby a zboží konzumujeme a spotřebováváme mnohem více v obdobích, kdy se daří i nám a naše příjmy i úspory rostou. Pak si totiž mnohem více dopřáváme, z čehož tyto „cyklické firmy“ mnohem více profitují. Typicky se jedná o firmy z automobilového průmyslu a společnosti produkující a nabízející luxusní zboží nebo zábavu.

Určitě mezi ně ale patří i sektor stavebnictví, výroba elektroniky nebo cestovní ruch. Rostou-li tržby těchto firem, roste i cena jejich akcií. Pro investory tak mají atraktivní růstový potenciál, ale v případě změny ekonomického/hospodářského cyklu jsou také mnohem citlivější na tuto změnu a jejich cena mnohem více trpí. Proč tomu tak je?

Konzumace zboží a služeb těchto firem se dá velmi lehce odložit. Když se ekonomice daří méně, má to vliv i na příjmy a úspory lidí a domácností. A pak si mnohé luxusní zboží a požitky odpustíme a odložíme na později. To, že méně utrácíme, tyto společnosti pociťují velice bolestně. Snižují se jim tržby, marže, a tím i ziskovost. Investor to pak pocítí na výrazném poklesu jejich akcií.

Necyklické, tzv. defenzivní akcie jsou mnohem více imunní ke změnám hospodářských cyklů

Takové firmy dosahují stabilních tržeb a zisků nezávisle na tom, jestli se ekonomiky nachází ve fázi růstu, tedy konjunktury, nebo recese, tedy poklesu. Jejich produkty a služby totiž musíme konzumovat a spotřebovávat stále.

Typicky se jedná o produkty a služby farmaceutických firem nebo o oblast zdravotnictví, výrobu potravin či zboží každodenní potřeby. Neobejdeme se také bez dodávky vody, elektřiny nebo plynu či odpadového hospodářství. Spotřeba služeb a zboží takových firem se dá částečně omezit, ale skutečně jen velmi málo.

Akcie těchto firem nedisponují tak silným růstovým potenciálem jako akcie cyklické, ale jsou velice stabilní a velmi často také vyplácí zajímavou dividendu. Tyto společnosti generují stabilní zisky i v období hospodářského poklesu, stejně jako bývá stabilní spotřeba jejich produktů a služeb.