Je to jednodušší, než by se mohlo zdát. Zejména větší firmy, které chtějí mít dobré renomé ve společnosti, ale třeba i snadnější přístup k bankovním půjčkám nebo vyšší zhodnocení svých akcií, potřebují splňovat očekávání, která jsou na ně kladena. Od evropských nebo národních orgánů, od potenciálních zaměstnanců, tlačeni jsou i konkurencí.
Právě na střední a velké podniky, tuplem ty nadnárodní, se hodně spoléhá, že pomohou v řešení globálních problémů. Ať už jde o oteplování planety, dodržování lidských práv, nebo problém sociální nerovnosti, princip je stejný už desetiletí. Mění se pouze zkratky, které se s ním pojí.
Jak už zaznělo několikrát v našich článcích, zaměřených na téma ESG, velkou roli v tom hrají velké banky či obecně investiční společnosti. Právě ty tlačí na firmy, aby se řídily principy udržitelnosti – podle toho si je také vybírají do svých investičních portfolií.
Pojďme se podívat na zkratky, které se v souvistosti s udržitelností a odpovědností vyskytují nejčastěji.
CSR (Corporate Social Responsibility) je starší sourozenec ESG. Jde o systém aktivit, které zmírňují negativní dopady firmy. Ještě před pár lety se zkratka CSR dostávala na strategické porady všech velkých firem, následně si prošla jistou společenskou kritikou, která ji obviňovala z podbízivosti a „greenwashingu“. Dnes se CSR redukovala na pojem udržitelnosti.
CSV (Creating Shared Value) je relativně novým termínem. Propojuje ekonomickou hodnotu s hodnotou pro společnost. Firmy tak vydělávají na tom, že řeší environmentální nebo společenský problém. Příkladem jsou sociální podniky.
ESG (Environmental, Social and Governance) už z našich článků znáte dobře. Slučuje ekologická i sociální témata, nastavuje ideální způsoby řízení firem. Zjednodušeně, společnosti, které nemají ESG „nálepku“ nebo o ni alespoň neusilují, se pomalu, ale jistě dostávají na druhou kolej. Mají obtížnější podmínky pro vyřizování firemních půjček, složitější je pro ně i vstup na burzy cenných papírů.
SDGs (Sustainable Development Goals). Tato nenápadná zkratka je matkou všech výše uvedených termínů. 17 cílů udržitelného rozvoje je program, který vzešel z tříletého procesu vyjednávání na úrovni OSN. Vše začalo na konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiru, agendu udržitelného rozvoje oficiálně schválil summit OSN 25. září 2015 v New Yorku. Jde o program rozvoje na roky 2015–2030.
„Nová agenda se týká všech států a je to komplexní a tranzitivní vize lepšího světa pro všechny. Plán na vymýcení extrémní chudoby, plán pro společnou prosperitu, mír a partnerství, který zohledňuje naléhavost změny klimatu a je založen na rovných příležitostech a respektu k právům. Jeho hlavním mottem je, že nesmíme zapomenout na nikoho, ani na nejchudší, zranitelné a marginalizované, včetně lidí s postižením,“ vysvětlil agendu na summitu generální tajemník OSN Pan Ki-mun.
Dnes jsme v polovině časového limitu na plnění cílů. V některých směrech se společnost za posledních sedm let hodně změnila, v jiných jsme stále na začátku. Jisté je, že nikdo na konferenci OSN před deseti lety nemohl tušit, že celý svět zasáhne pandemie, následovat bude energetická krize a válka, která přinejmenším dost ovlivní priority vlád jednotlivých zemí.
Cíle udržitelného rozvoje
- Konec chudoby
„Extrémní chudoba je v současnosti definována jako život za méně než 1,25 dolaru na den.“ - Konec hladu
„Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství.“ - Zdraví a kvalitní život
„Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku.“ - Kvalitní vzdělávání
„Zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny.“ - Rovnost mužů a žen
„Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek.“ - Pitná voda a kanalizace
„Zajistit všem dostupnost vody a sanitačních zařízení a udržitelné hospodaření s nimi.“ - Dostupné a čisté energie
„Zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny.“ - Důstojná práce a ekonomický růst
„Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny.“ - Průmysl, inovace a infrastruktura
„Vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace.“ - Méně nerovností
„Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi.“ - Udržitelná města a obce
„Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce.“ - Odpovědná výroba a spotřeba
„Uplatňovat desetiletý rámec programů pro udržitelnou spotřebu a výrobu se zapojením všech států.“ - Klimatická opatření
„Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů.“ - Život ve vodě
„Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje.“ - Život na souši
„Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity.“ - Mír, spravedlnost a silné instituce
„Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti.“ - Partnerství ke splnění cílů
„Oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prostředky pro jeho uplatňování.“
Co je to ESG
E – Environmental, životní prostředí
Všímá si rizik spojených s možnými negativními dopady na komplexní ekosystémy (ovzduší, půdu, vodu). Na ně je navázané také lidské zdraví. Mezi environmentální aktivity patří například předcházení znečištění ekosystémů, snižování emisí a dopadů na klima, zveřejňování informací o dopadech na životní prostředí (např. uhlíková stopa) nebo optimalizace odpadového hospodářství. Firmy, které se těmito aktivitami zabývají, jsou obecně vnímány jako společnosti nakloněné přírodě.
S – Social, oblast společensko-sociální
Zabývá se společenskými a sociálními riziky, která se týkají negativních vlivů na člověka, širokou veřejnost a společnost jako takovou. Vzniku těchto rizik předcházejí společnosti např. podporou zdraví a bezpečnosti svých zaměstnanců či dobrých vztahů na pracovišti, ochranou lidských práv nebo vlastními sociálně integračními programy.
G – Governance, řízení věcí veřejných a firemní řízení
Oblast governance zahrnuje způsoby řízení firem, municipalit nebo správních orgánů. Zaměřuje se na řízení podnikových rizik, firemní politiku z pohledu její udržitelnosti a dalšího rozvoje, oblast HR (třeba genderově vyvážené příležitosti nebo přiměřené odměňování manažerů), vyvažování zájmů akcionářů, managementu a zaměstnanců nebo na transparentnost komunikace s veřejností.