Nakoupil jsem a nevím, co dál

Motto: Nakoupil jsem a nevím, co dál.

4. května 2021

7 minut

Spousta lidí investovalo do podílových fondů s očekáváním dobře “odložených” peněz, které v lepším případě vynesou víc, než ztratí na hodnotě jen kvůli inflaci. A pak nic. Investor čeká, zázraky se nedějí. A kupí se otázky. Jaké se opakují nejčastěji?

Kolik můžu reálně na fondech vydělat? A kolik prodělat?

Pokud vám kdokoliv přislíbí jakoukoliv sumu či pevná procenta, nevěřte mu. Investice do otevřených podílových fondů dopředu nijak nedovede garantovat budoucí vývoj, tedy ani výnos, ani možný pokles hodnoty.

I když budete mít sebevíc konzervativní a opatrný přístup, vždy tu bude riziko, že vám peníze nic nevynesou nebo že o jejich část můžete dokonce přijít. Právě proto podílové fondy mohou (ale nemusejí) vydělat více, než dostanete z úroků na bankovním účtu. Jednoduše: investice do podílových fondů rovná se riziko, ale také zajímavý potenciál pro zhodnocení. Riziko bude pak tak velké, jaké si ho připustíte. A s tím i odpovídající potenciál výnosu. Vzhledem k tomu, že lidé riskují rádi i v jiných sférách života, jsou fondy velmi populární formou investice (jen České spořitelně přibylo loni přes 50 tisíc investorů, celkem jich má přes půl milionu). Vždyť přeci některé z fondů mohou zhodnotit i řádově o desítky procent investované částky… Fakt, že stejné desítky procent z investovaných peněz může investor i ztratit, si z principu povahy lidské mnozí nepřipouští.

Fondů je tolik… do jakých mám tedy investovat?

Ani zde neexistuje univerzální rada. Obecně platí, že čím méně se orientujete v problematice akcií, dluhopisů, nemovitostí či jiných investic, tím hůře rozpoznáte rizika s investováním spojená – a tím pádem váš dobrý úmysl “peníze co nejlépe zhodnotit” vám může udělat medvědí službu. A naopak.

Rizika odhalíte mnohem lépe, když daným investičním produktům rozumíte. Pro začátek je dobré podívat se třeba na to, jak se pohybovaly grafy výkonnosti fondů od jejich založení – a dát si vše do souvislosti s tím, co se dělo třeba v politice nebo ve společnosti. Ne snad, že by se z toho dala predikovat budoucnost, nebo byste měli nabýt dojmu, že se historický vývoj bude opakovat. Ale zjistíte například, že vše zlé (pád trhu loni v březnu kvůli začínající pandemii koronaviru) se může obrátit v dobré. Jinými slovy, mnohem lépe si dokážete představit, jak moc hodnota investice do daného fondu může kolísat, padat, a také růst. Pokud byste bývali například nakoupili cenné papíry ve chvíli největšího propadu, dnes byste v případě akciových fondů byli vyšší desítky procent v plusu, což nám může dokumentovat graf vývoje akciového indexu S&P 500

Vývoj akciového indexu S&P 500 za posledních 30 let

Vývoj akciového indexu S&P 500 za posledních 30 let

Zdroj: Česká spořitelna, a. s.

Pokud tedy nemáte čas nebo prostor vše zkoumat, měli byste volit konzervativnější přístup, a smířit se s možným menším výnosem, ale i také s menším rizikem. Ne bezdůvodně podílníci nejvíce nakupují konzervativní či smíšené fondy a bankéři je také nejvíce doporučují. Portfolio manažeři je namíchali přesně pro takové případy – možné nižší výnosy, například u již zmiňovaných konzervativních smíšených fondů v řádu nižších jednotek procent, jsou zpravidla kompenzovány i nižší možnou ztrátou, rovněž v řádu jednotek procent. Říká se tomu nízká volatilita. Akciové fondy mívají oproti tomu často (ne vždy a ne všechny) vysokou volatilitu. Stejných 40 procent, které můžete vydělat, můžete také ztratit. To už je rozdíl 80 procent, riziko, které není akceptovatelné pro každého.

Nejlepší cesta ke správné volbě konkrétního podílového fondu je prostřednictvím zkušeného bankéře, který s vámi vše důkladně probere, vysvětlí a správně nastaví očekávání. Je to totiž stejné jako v běžném životě. Chcete-li například opravit auto, také zajedete do autorizovaného servisu a nesnažíte se na parkovišti udělat generálku motoru. Obrátit se na profesionála i v oblasti financí se totiž vyplatí.

Proč mi bankéř nedoporučuje vsadit na „jednoho koně“, který vynáší?

Protože kdyby to bylo tak jednoduché, byli by všichni podílníci fondů díky výnosům miliardáři. A to nejsou. Nic není tak nestálé, jako akciové trhy. Rada, která nikdy neomrzí: diverzifikujte své portfolio.

Neboli rozptylte své investice v čase i v prostoru. Nezaměřujte se jen na jednu třídu aktiv (tedy například pouze na dluhopisy, akcie či nemovitosti), na jeden obor nebo pouze na jednu firmu, ale investujte pravidelně. Tento přístup vás zdaleka nejlépe ochrání před případnými výkyvy na trhu.
 

Proč je někde výkonnost fondu v řádu desítek procent a někdy to jsou sotva dvě?

Vše se opět točí především kolem míry rizika, jakou je investor ochoten podstoupit. S tím jsou úzce svázané možné výnosy té které investice. Pro rozhodnutí, kam peníze investovat, je důležitá také likvidita, zjednodušeně to, jak rychle dostanete peníze v případě potřeby zpět. Tyto tři faktory tvoří tzv. investiční trojúhelník – je to základní nástroj pro rozhodování každého investora.

Když je jednoho víc, na druhé nebo třetí straně jsou hodnoty snížené. Kdo chce vysoký výnos, musí se smířit i s vysokou mírou rizika. A aktiva s nízkou likviditou – třeba nemovitosti, zase mohou znamenat zajímavý výnos a celkem malé riziko. Největších výnosů (až desítek procent) zpravidla dosahují akciové fondy, nebo přímo akcie, které jsou rovněž nejrizikovější. A nejmenší riziko a tomu odpovídající nižší potenciál výnosu pak představují třeba konzervativní dluhopisové fondy. Jejich potenciál výnosu se totiž odvíjí od výše úrokových sazeb, které jsou aktuálně na velmi nízkých úrovních, ať již se jedná o Českou republiku, nebo Evropskou centrální banku.

Za co platím portfolio manažerovi a správci fondu?

Především za profesionální správu vaší investice s robustním risk managementem, tedy systémem ochrany investora, za jeho zkušenosti a také za korektní přístup k výnosům kapitálových trhů. Výše poplatku za obhospodařování konkrétního fondu vždy odpovídá náročnosti správy fondu a jeho výnosovému potenciálu.

I proto je dobré vědět, kdo je správcem a také portfolio manažerem „vašeho“ fondu a jaké zkušenosti má za sebou. Vstupní poplatky podílových fondů pak zase slouží ke krytí nezbytných nákladů spojených s distribucí, tedy pořízením podílových fondů. 

Má smysl investovat do fondů, které ani nepokryjí inflaci?

Vždy záleží na tom, co od svých peněz očekáváte, a jaká případná tržní rizika jste ochotni podstupovat. Pokud necháte peníze doma ve slamníku, nebo je necháte ležet na běžném či spořicím účtu s minimálním úrokem, pak inflace bude pomalu, ale jistě hodnotu vašich peněz snižovat.

S tím se musí smířit všichni, kdo nejsou ochotní alespoň minimální tržní rizika spojená s investicí do podílových fondů podstoupit. Velmi konzervativní podílové fondy, tedy ty, jejichž potenciál výnosu je poměrně nízký, a tedy i podstupované tržní riziko je nižší, aktuální výši inflace okolo 2 % jistě plně nepokryjí. Na druhou stranu, dávají možnost třeba alespoň část znehodnocení peněz inflací pokrýt. 

Záleží tedy na rozhodnutí každého, jestli se smíří s postupným snižováním hodnoty svých peněz vlivem inflace, nebo jestli bude ochoten podstoupit alespoň minimální tržní rizika, čímž získá alespoň nějaký potenciál pro zhodnocení svých peněz.

Pokračujte dále