Co inflaci ovlivňuje
Výši inflace ovlivňuje mimo jiné poměr mezi nabídkou a poptávkou. Pokud mají lidé z nějakého důvodu strach o budoucnost, nechce se jim "dávat peníze z ruky" a dělají si finanční rezervy na horší časy. Ukládají finance do šuplíku nebo do banky, ale rozhodně nenakupují. Zboží je pak sice všude dost, ale nikdo o něj nestojí. Nabídka v takovém případě převyšuje poptávku a obchodníkům nezbývá, než snížit ceny, aby vůbec něco prodali. Inflace v takovém období klesá. (Výjimečně mohou ceny zboží klesnout tak moc, že dojde k deflaci – záporné inflaci.) To ale není případ naší ekonomiky. U nás lidé nakupují rádi a hodně. Poptávka po zboží stále převyšuje jeho nabídku, inflace roste a my se s ní zkrátka musíme naučit žít. A chránit před ní své úspory, jinak si z nich každý rok pořádně ukousne.
Jak inflace pomáhá ekonomice
Je inflace vždycky špatná? Není, protože mírná inflace dokáže oživit ekonomiku, která tak trochu usíná. Proto také inflaci někdy sama nastartuje centrální banka − začne do ekonomiky pumpovat peníze. Třeba tím, že nastaví nízké úroky. Lidem se pak nevyplatí nechávat úspory na účtech a začnou je utrácet. Ale musejí mít za co, takže výrobní sektor začne chrlit zboží ve velkém a služby se nezastaví od rána do večera. Někdy centrální banka zvýší inflaci i podporou exportérů. Pomůže jim tak, že oslabí naši měnu – korunu. Zní to divně, ale když se nad tím zamyslíte, dává to smysl. Naše zboží je po takovém zásahu v zahraničí levnější, jde víc na odbyt a exportérům přinese vyšší tržby. Navíc to podpoří domácí výrobu, protože dovážené zboží je u nás naopak dražší. Kromě těchto opatření má centrální banka ještě řadu jiných možností, jak podpořit inflaci, ale o těch zas někdy příště.
Jak inflace NEpomáhá jednotlivcům
Kdo si den co den "v potu tváře" vydělává na živobytí, nemá inflaci rád. Když inflace roste víc než jeho příjmy, koupí si za poctivě vydělané peníze čím dál tím méně. A co teprve ten, co zodpovědně spoří na horší časy! Jak už bylo řečeno o pár řádků výš, inflace je hladová a z úspor ujídá každý rok. Nejvíc to odnášejí naše peníze na běžných nebo spořicích účtech. Vklady na nich jsou úročené buď nepatrně, nebo vůbec.
Představte si, že za dobu existence samostatné České republiky klesla reálná hodnota 100 Kč o dvě třetiny! Takže v této chvíli má stovka z roku 1993 reálnou kupní sílu jen něco kolem 35 Kč.
Hrrr na ni!
Máte úspory? Inflaci porazíte, když je necháte pracovat. Tedy ne všechny, člověk by měl mít po ruce určitou finanční rezervu. Odborníci se shodují, že by měla ideálně pokrýt šest měsíců našich běžných výdajů. Všechno, co je nad tuto hranici, na spořicím nebo běžném účtu zbytečně zahálí. Existuje mnoho způsobů, jak volné peníze zhodnotit, od stavebního spoření přes penzijní připojištění až po klasické investiční produkty. Ne každý světu peněz rozumí, proto je dobré se poradit. Třeba se svým osobním bankéřem, který vám sestaví finanční plán na míru. Kromě ideálního zhodnocení vašich financí se zaměří všechny dosažitelné daňové úlevy a státní podpory. Ve spolupráci s ním můžete zkusit třeba třeba pravidelnou měsíční investici. Investování není jen pro bohaté, pustit se do nich může každý. Dobře rozložené investiční portfolio vám pomůže inflaci zkrotit.
Každopádně − pokud začnete investovat nebo spořit na penzi už před třicátým rokem života, budete mít nejspíš jednou k dispozici velmi zajímavou částku, s kterou si udržíte svůj životní standard i v důchodu. Jestli nemáte děsně bohatého dědečka, který se vám chystá všechno odkázat, zkuste nad tím zapřemýšlet.
