Může to být proto, že chtějí mít dobrý pocit z propojení s firmami, které se chovají odpovědně k životnímu prostředí i ke svému okolí. Anebo proto, že je to v dnešní době velmi pragmatické rozhodnutí. Environmental, Social a Governance jsou termíny, které mění současné vnímání světa.
Podniky s nálepkou „ESG pozitivní“ jsou v současnosti velmi populární. Projevuje se to také na podílových fondech, které je mají ve svém portfoliu – u investorů jsou čím dál žádanější. Mimo jiné tím tyto společnosti dávají jasně najevo, že myslí na budoucnost. A to chce slyšet každý investor, kterému jde o budoucí výnosy.
Celých 79 procent globálních investorů říká, že ESG rizika jsou v investičním rozhodování důležitým faktorem. Vyplývá to z průzkumu Pricewaterhouse Coopers Global.
ESG je tenký led
Ke ztrátě společenského kreditu stačí dnes relativně málo. A to napříč kontinenty, zapojenými do globálního byznysu. Když jinak prosperující společnost udělá třeba jen drobný úkrok od principů ESG – zhorší se uhlíková stopa jejího produktu, zamete pod koberec stížnost nespokojeného zaměstnance, dostatečně nedbá na stejné zastoupení žen a mužů v managementu −, může to výrazně poškodit její reputaci, kterou pracně budovala celá léta nebo desetiletí.
A musí se pak na sociálních sítích hodně snažit, aby svou značku zachránila. Jak před svými klienty, tak u akcionářů. Že takový jeden chybný úkrok může způsobit pád akcií podniku, si na tomto místě jistě nemusíme vysvětlovat. Koneckonců ani investor se nechce „zašpinit“ spojením se společensky negativně vnímanou firmou a raději nakoupí cenné papíry někoho jiného. Třeba prostřednictvím podílového fondu zaměřeného přímo na společnosti integrující ESG kritéria do svých řídicích a rozhodovacích procesů.
Proč takový humbuk?
Jak to bývá u většiny trendů, které „hýbou světem“ a které mají společnost emancipovat, jejich základ je správný. A je přirozené, že ve chvíli, kdy se tyto nové směry nastavují, to budí velký společenský rozruch. Zvláště pokud to zasahuje i do celoevropské legislativy jako ESG. Doba se ale mění. Všechny podobné změny potřebují čas. Hodně času.
I ten nejzavilejší odpůrce „zelených“ energií dnes jistě nebude zpochybňovat nutnost emisních filtrů na uhelných elektrárnách – ještě před čtyřiceti lety by se jim vysmál. Přítomnost ozonové díry, kterou jsme si ve stratosféře používáním freonů a dalších látek vytvořili a o které se začalo mluvit v 70. letech, ještě koncem minulého století zpochybňovala i část vědecké obce. Přitom se jedná o jednu z hlavních příčin globálního oteplování, které dnes bereme jako fakt.
Evropská unie chce do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.
Stejně tak se měnil i přístup k lidským právům nebo genderové rovnosti. Dokáže si dnes někdo představit, že by ženy neměly volební právo? Usilovat o něj začaly už v 19. století, napřed v USA, a posléze v Evropě, ale ještě na konci druhé světové války ho neměla uzákoněné například Francie nebo Itálie. Anebo Belgie, země, ve které se dnes nastavují kvóty pro povinné zastoupení žen ve vedení firem. A Švýcarsko? Tam volební právo pro ženy vstoupilo na federální úrovni v platnost až v roce 1971!
Také k vyhroceným diskusím o ESG principech je třeba přistupovat s odstupem. Zatím je vše ve fázi, kdy se termíny jako společenská odpovědnost nebo udržitelnost teprve dostávají do širšího povědomí. I když třeba Česká spořitelna má ve svých stanovách jasně definovanou ohleduplnost k životnímu prostředí či sociální odpovědnost už přes 20 let, teprve dnes se tvoří celospolečenská pravidla, kritéria a regulace, které budou za pár desítek let zcela přirozené a závazné pro všechny.
Tímto směrem přemýšlí i aparát EU. A postupuje v tom promyšleně. Přes banky vytváří tlak na firmy, aby se chovaly odpovědně. Protože „ESG label“, označující udržitelně a odpovědně se chovající firmu, může rozhodnout o tom, jestli například investiční společnost její cenné papíry zařadí do portfolií svých podílových fondů, ať už akciových, dluhopisových nebo smíšených.
Co je to ESG
E – Environmental, životní prostředí
Všímá si rizik spojených s možnými negativními dopady na komplexní ekosystémy (ovzduší, půdu, vodu). Na ně je navázané také lidské zdraví. Mezi environmentální aktivity patří například předcházení znečištění ekosystémů, snižování emisí a dopadů na klima, zveřejňování informací o dopadech na životní prostředí (např. uhlíková stopa) nebo optimalizace odpadového hospodářství. Firmy, které se těmito aktivitami zabývají, jsou obecně vnímány jako společnosti nakloněné přírodě.
S – Social, oblast společensko-sociální
Zabývá se společenskými a sociálními riziky, která se týkají negativních vlivů na člověka, širokou veřejnost a společnost jako takovou. Vzniku těchto rizik předcházejí společnosti např. podporou zdraví a bezpečnosti svých zaměstnanců či dobrých vztahů na pracovišti, ochranou lidských práv nebo vlastními sociálně integračními programy.
G – Governance, řízení věcí veřejných a firemní řízení
Oblast governance zahrnuje způsoby řízení firem, municipalit nebo správních orgánů. Zaměřuje se na řízení podnikových rizik, firemní politiku z pohledu její udržitelnosti a dalšího rozvoje, oblast HR (třeba genderově vyvážené příležitosti nebo přiměřené odměňování manažerů), vyvažování zájmů akcionářů, managementu a zaměstnanců nebo na transparentnost komunikace s veřejností.