I když to z dnešního pohledu vypadá, že odpovědnost a udržitelnost se do investování dostaly až v posledních letech, není tomu tak. Vždy šlo hlavně o to, jak to má ta která společnost nastavené. Co se dnes změnilo, je tlak, jakému firmy ve jménu ESG čelí.
Banky obecně mají na šíření ESG principů zásadní vliv. Evropský parlament společně s Radou EU vydaly v roce 2019 nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb. Mimochodem, EU dala ESG jako první na světě legislativní rámec. Do něj jsou také velmi silně zakomponována pravidla pro investiční společnosti a správce aktiv.
Jelikož to jsou právě investiční společnosti, které si vybírají firmy do svých investičních portfolií, zvyšuje se tímto nařízením tlak na společnosti, aby získaly příslušné „ESG labely“, přesněji ratingy. Takže třeba i Česká spořitelna je pak díky tomu schopna v rámci investičního poradenství doporučovat klientům udržitelná investiční řešení a ESG produkty.
Pro investora obzvlášť důležité vědět, že výkonnost produktů spojených s ESG je srovnatelná s výnosností jiných produktů. Jinými slovy – investovat například do podílového fondu zohledňujícího nebo přímo integrujícího ESG kritéria do svého řízení neznamená nižší výnos než v případě „tradičního“ podílového fondu, který tyto principy nezohledňuje. Navzdory tomu, že firmy s ESG ratingem mají vyšší náklady. Toto téma ale probíráme v samostatném článku.
Pojem ESG vznikl v roce 2006. Poprvé se objevil v reportu OSN na téma Principy udržitelného investování. V tomto roce se 63 investičních společností s hodnotou 6,5 trilionu dolarů zavázalo zohledňovat ESG kritéria ve svých finančních valuacích. V roce 2019 to již bylo 2 450 společností s hodnotou 80 trilionů dolarů.
V roce 2015 byly opět pod hlavičkou OSN zveřejněny Cíle udržitelného rozvoje (častěji pod zkratkou SDGs). Jedná se o 17 cílů na 15 let (tedy do roku 2030). Na jejich formulaci se podílely všechny členské státy OSN, zástupci občanské společnosti, podnikatelské sféry, akademické obce i občané ze všech kontinentů.
Etické minimum: uhlí, zbraně, potraviny
Česká spořitelna má stanovené – v rámci skupiny Erste Group – minimální etické standardy. Ty pokrývají oblasti životního prostředí, oblasti sociální a oblasti správy a řízení společností (ano, ESG). A tyto standardy samozřejmě zohledňuje i při poskytování investičních služeb investičního poradenství a obhospodařování majetku zákazníků.
V rámci základních kritérií odpovědného investování omezuje investice do oblastí s negativním dopadem na globální oteplování, produkci a dostupnost potravin nebo do oblastí, kde probíhají válečné konflikty.
Konkrétně se jedná zejména o následující tři oblasti:
Česká spořitelna se vyhýbá investicím do společností, které se majoritně zabývají těžbou uhlí, výrobou elektřiny z uhlí nebo syntézou paliva z uhlí.
Spalování uhlí je jedním z největších přispěvatelů k emisím skleníkových plynů, a tím ke globální změně klimatu. Světový summit o klimatu 2015 v Paříži stanovil cíl udržet nárůst průměrné globální teploty pod 1,5 až 2 stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Má-li být tohoto cíle dosaženo, nesmí být spáleno více než 10 % až 20 % současných světových zásob uhlí.
Dále Spořitelna neinvestuje do společností, které mohou být spojovány s aktivitami v oblasti výroby a využívání kontroverzních zbraní.
Pojmem kontroverzní zbraně se označují zbrojní výrobky, jejichž použití nebo výroba je odmítnuta a zakázána mezinárodními úmluvami, jako je například úmluva o zákazu biologických a chemických zbraní, protipěchotních min nebo jaderných zbraní kvůli nepřiměřenému způsobení újmy a utrpení.
A do třetice se Česká spořitelna vyhýbá investicím do derivátů na potraviny.
Prostřednictvím komoditních derivátů na potraviny byl v posledních letech prakticky každý investor schopen investovat do zemědělství, a to vedlo k významnému nárůstu počtu transakcí. Spekulanti nakupují prostřednictvím derivátů velké množství komodit, jako jsou pšenice, kukuřice nebo sója. To vytváří umělý nedostatek těchto komodit na trzích a negativně dopadá na jejich ceny, a tedy i na reálné koncové uživatele. Takové zhodnocování finančních prostředků považuje Česká spořitelna za společensky neodpovědné – proto se takovým investicím vyhýbá.
20 let zkušeností
Významnou roli při tvorbě ESG investičních řešení České spořitelny hraje 20 let zkušeností Erste Asset Management v této oblasti. První sociálně odpovědný fond založila ERSTE SPARINVEST v roce 2001 a byl soustředěn na tematiku životního prostředí.
Od roku 2006 začala spolupráce se Světovým fondem na ochranu přírody, a to formou věnování části správcovského poplatku na ekologické projekty.
Důležitým milníkem byl rok 2009, kdy se Erste Asset Management připojil podpisem k PRI (Principles for Responsible Investment), tedy Zásadám zodpovědného investování. Na to navázal závazek vyloučení investic do společností zapojených do výroby a obchodu se zakázanými zbraněmi (2012) a rovněž již zmiňovaný závazek vylučující spekulaci s potravinami (2013) a vyloučení investic v oblasti těžby uhlí (2016).
Pokud by vás zajímaly ESG fondy, do kterých můžete pod hlavičkou ČS investovat, zde je jejich seznam. Mezi ostatními produkty je poznáte podle jasného označení zelenou ikonou. Pokud jste zastánci spíše konzervativnější investice, jistě si vyberete některý z Prémiových dluhopisů RESPONSIBLE.
ESG hodnocení České spořitelny
Jako součást skupiny Erste Group se Česká spořitelna hlásí k celoskupinovým ESG standardům, kdy Erste Group Bank AG je hodnocena následujícími ratingy/indexy:
- od června 2018 je součástí indexu Euronext Vigeo Index Eurozone 120,
- je zahrnuta do indexu udržitelnosti Vídeňské burzy cenných papírů od jeho spuštění v roce 2008,
- je součástí indexové řady FTSE4Good od roku 2016.
- v říjnu 2018 získala skupina Erste Group nejvyšší status v ratingu ISS ESG,
- na začátku roku 2019 společnost imug Investment Research zvýšila hodnocení Erste Group z neutrálního na pozitivní,
- v roce 2019 získala Erste Group Bank AG rating AA (na stupnici AAA-CCC) od MSCI ESG Ratings.
Co je to ESG
E – Environmental, životní prostředí
Všímá si rizik spojených s možnými negativními dopady na komplexní ekosystémy (ovzduší, půdu, vodu). Na ně je navázané také lidské zdraví. Mezi environmentální aktivity patří například předcházení znečištění ekosystémů, snižování emisí a dopadů na klima, zveřejňování informací o dopadech na životní prostředí (např. uhlíková stopa) nebo optimalizace odpadového hospodářství. Firmy, které se těmito aktivitami zabývají, jsou obecně vnímány jako společnosti nakloněné přírodě.
S – Social, oblast společensko-sociální
Zabývá se společenskými a sociálními riziky, která se týkají negativních vlivů na člověka, širokou veřejnost a společnost jako takovou. Vzniku těchto rizik předcházejí společnosti např. podporou zdraví a bezpečnosti svých zaměstnanců či dobrých vztahů na pracovišti, ochranou lidských práv nebo vlastními sociálně integračními programy.
G – Governance, řízení věcí veřejných a firemní řízení
Oblast governance zahrnuje způsoby řízení firem, municipalit nebo správních orgánů. Zaměřuje se na řízení podnikových rizik, firemní politiku z pohledu její udržitelnosti a dalšího rozvoje, oblast HR (třeba genderově vyvážené příležitosti nebo přiměřené odměňování manažerů), vyvažování zájmů akcionářů, managementu a zaměstnanců nebo na transparentnost komunikace s veřejností.