České předsednictví EU

Česká republika zastávala předsednictví v Radě EU v prvním pololetí 2009, kdy vyvrcholily negativní dopady finanční krize na reálnou ekonomiku. Také z tohoto důvodu byla českému předsednictví přikládána velká důležitost, kterou ale doprovázely i obavy, zda tíhu odpovědnosti zvládneme. Celkem dobrý výkon byl ale překažen pádem vlády uprostřed předsednického mandátu.

Oficiální priority českého předsednictví

Hlavní prioritní cíle, které české předsednictví chtělo realizovat, se odráželo v mottu předsednictví: „Evropa bez bariér“. Prostřednictvím jeho Česká republika deklarovala, že se chce zaměřit na odstraňování stále přetrvávajících překážek pro efektivní naplnění jednotného vnitřního trhu.

Seznam konkrétních témat a oblastí, které Česká republika v době svého předsednictví chtěla v EU prosadit, se koncentroval do hlavních prioritních oblastí:

a) Konkurenceschopná Evropa - ve světě stále zesilující globální konkurence musí EU posilovat svou konkurenceschopnost. Hlavní úkoly v této prioritě:

• naplnění Lisabonské strategie
• skutečné uplatňování pravidel vnitřního trhu a jeho čtyř ekonomických svobod
• reforma společného rozpočtu EU
• umožnění legální imigrace do EU zejména v oblasti kvalifikovaných pracovníků
• liberalizace celosvětové obchodní politiky
• dobudování trans-evropských dopravních sítí
• rozjezd evropského systému satelitní navigace Galileo

b) Energetika a změna klimatu - ČR si uvědomovala, že nejcitlivějším bodem evropské konkurenceschopnosti nyní i ve střednědobé budoucnosti je energetika a s ní úzce spojené problémy životního prostředí a klimatické změny. Hlavní úkoly v této prioritě:

• projednání připravovaného tzv. Strategického energetického přehledu
• zajišťování energetické bezpečnosti EU
• dojednávání post-Kjótského režimu snižování emisí skleníkových plynů
• vyjednání finální podoby klimaticko-energetického balíčku EU
• zvyšování energetické účinnosti
• vznik skutečného vnitřního trhu s energiemi

c) Evropa otevřená a bezpečná - má-li Evropská unie splnit očekávání občanů, musí být nejen otevřená, ale i bezpečná. Hlavní úkoly v této prioritě:

• posilování východní dimenze Evropské politiky sousedství - posílení vztahů s Ukrajinou, podpora demokratizačních a stabilizačních procesů v Gruzii, Moldavsku, Arménii a Ázerbájdžánu
• rozvoj vztahů s Ruskem na bázi rovnocenného partnerství
• podpora brzkého vstupu Chorvatska do EU
• posilování trans-atlantické vazby

Hlavní téma českého předsednictví

Oficiální priority českého předsednictví poukazovaly na skutečné problémy Evropské unie, které ale nejsou zcela nové a jejich řešení bude možné spíše v dlouhodobějším horizontu. Díky aktuálnímu ekonomickému vývoji ale bylo  hlavním tématem českého předsednictví řešení tehdejší finanční krize, eliminace jejích dopadů a zabránění podobným krizím do budoucna. V konkrétní podobě to byly zejména práce na návrzích opatření iniciovaných za francouzského předsednictví v druhém pololetí 2008. Mezi nejvýznamnější patřilo:

• uvedení do praxe stimulačního fiskálního balíčku Evropské komise
• vyjednání a prosazení novely směrnice o kapitálové přiměřenosti bank
• negociace a schválení nového nařízení na regulaci činnosti ratingových agentur

Organizační stránka českého předsednictví

Předpokladem úspěšného zvládnutí předsednictví Radě EU je kvalitní organizační, logistické, finanční, personální a mediální zajištění všech jejích zasedání zejména v Bruselu, ale i na území ČR. Výkon předsednictví tak klade mimořádné nároky na celou státní správu předsedající země.

Útvarem odpovědným za zdárný průběh předsednictví byl vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra a jeho tým. V něm hráli klíčovou roli dva náměstci/-kyně:

• Jana Hendrichová - je odpovědná za organizační zajištění předsednictví
• Marek Mora - je odpovědný za obsahovou část předsednictví

V rámci předsednictví se na území České republiky konalo několik stovek akcí, které můžeme rozdělit do několika skupin:

a) Neformální zasedání Rady EU – setkání ministrů členských států EU k jednotlivým tématům, které je vždy doprovázeno početným doprovodem. Na jedné zasedání Rady může přijet až 300 delegátů a 400 novinářů. Během českého předsednictví se na našem území konalo 14 takovýchto Rad, z toho 9 v Praze a 5 v ostatních krajích:

b) Zasedání a konference na nižší politické úrovni - jednalo se o cca 160-180 nejrůznějších konferencí, pracovních jednání a podobných akcí konaných v ČR, které jsou spojené s výkonem předsednické funkce v Radě EU.

c) Doprovodné akce - stovky nejrůznějších kulturních, společenských, vzdělávacích akcí organizovaným veřejným i privátních sektorem typu konferencí, kongresů, festivaly, výstavy, diskusí u kulatého stolu apod.

Odkazy na další informace

Informační zdroje na internetu