800 207 207

Přihlášení do iBODU

Přihlášení do SERVIS 24

Přihlášení do BUSINESS 24

Poraďte si s krizí

V posledních týdnech se v médiích velmi často objevují nejrůznější zprávy o dluhové krizi, která negativně ovlivňuje všechny členské státy Evropské unie, tedy i Českou republiku. Analytici České spořitelny pro vás v této souvislosti připravili odpovědi na základní otázky, které vám pomohou se v současné krizové situaci lépe orientovat, a také vám poradí, jak své volné peněžní prostředky bezpečně uložit.

Ze všech stran se na mě valí spojení dluhová krize. O co v ní ale přesně jde?

Některé Evropské země se vlivem krize (ekonomického zpomalení) v prostředí dlouhotrvajícího nezdravého nastavení svých veřejných financí dostaly do situace, kdy nejsou schopny financovat rychle rostoucí náklady na obsluhu svého dluhu. Výnosy (úroky) jejich dluhopisů se totiž v posledních dvou letech dostaly na takovou úroveň, že by jejich dluhy bez nasazení mimořádných prostředků neustále rostly a země by je nebyly schopny nikdy splatit.

Krize by se teoreticky dala zastavit poměrně jednoduše, tato řešení však limituje množství souvisejících politických problémů. Jedním ze způsobů zastavení krize je například vydání společného dluhopisu, kdy všechny země by v důsledku ručily za všechny společné dluhy. Toto řešení se však nelíbí zejména Němcům, kteří by se v podstatě zavázali, že dluhy za problémové země zaplatí. Dalším způsobem je odpuštění části dluhů. Jelikož velkou část dluhopisů drží evropské banky, hrozila by nutnost je v případě problémů zachraňovat ze státních peněz, což celý proces vrací na začátek. V neposlední řadě je zde možnost rozsáhlého nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou. Toto by ale vedlo k riziku zvýšené inflace až hyperinflace a v konečném důsledku by tak dluhy problémových zemí opět zaplatili všichni členové Eurozóny prostřednictvím poklesu hodnoty jejich peněz.

Neochota k radikálním krokům je také dána hrozbou tzv. morálního hazardu. Pokud vláda uvidí, že v případě velkých problémů za ní dluhy někdo zaplatí, nebude dostatečně motivovaná v budoucnu se nadměrnému zadlužení vyhnout. Proto také zejména Německo tlačí na to, aby než k nějaké záchraně dojde, byla zavedena přísnější rozpočtová pravidla pro jednotlivé členy Eurozóny.

Kde se krize vzala, kdo ji způsobil?

Státní dluh sám o sobě není problém. Problémem se stává až ve chvíli, kdy, např. pod vlivem strukturálního šoku jako byla finanční krize, dosáhne takové úrovně, při které začnou investoři (ti, kdo vládě půjčují, například různé fondy, banky) pochybovat o tom, zda bude vláda svůj dluh schopná splatit. S tím, jak je půjčka dané zemi považována za více rizikovou, začnou investoři jako odměnu za podstoupené riziko požadovat vyšší úrok. A s rostoucími úroky dále klesá schopnost vlády svůj dluh financovat a roztáčí se dluhová spirála.

Primárním viníkem jsou vlády, které si půjčovaly víc, než jsou nyní schopny zvládnout. Bez viny ale není ani druhá strana, tedy investoři. Ti dlouhou dobu nerozlišovali mezi jednotlivými zeměmi Eurozóny a výrazně slabší a zadluženější ekonomiky si tak mohly půjčovat za podobné úrokové sazby jako ekonomiky nejsilnější (Německo či Francie). Kdyby tak činili, úroky by rostly mnohem dříve a některé státy by ani nedostaly možnost se zadlužit na úroveň, na které jsou dnes. V důsledku finanční krize roku 2008 a odhalení problémů Řecka (zastírání skutečného stavu státních financí) však začali investoři mezi zeměmi rozlišovat a úrokové sazby těch příliš zadlužených vystřelily nahoru.

Jak vlastně může evropská dluhová krize ovlivnit přímo Českou republiku?

Naše republika má státní dluh k HDP ve srovnání s ostatním státy EU na poměrně nízké úrovni - ke konci roku 2011 to bylo 40 %, zatímco průměr Eurozóny je 88 %. Na druhou stranu ještě v roce 2008 byl náš dluh k HDP jen 29 %, což znamená, že v poslední letech poměrně rychle roste. Pozitivní zprávou ale je, že vláda deklarovala zájem deficit rozpočtu postupně snižovat až k rozpočtu vyrovnanému. Pokud by se to podařilo, tak by pak tento poměr začal klesat (za předpokladu, že by nominální HDP rostlo). Ani tak ale není ČR před případnou krizí zcela uchráněna. Naše ekonomika je výrazně orientovaná na export, ten dosahuje objemu téměř 80 % HDP a snížená poptávka v Evropě by tak na naší ekonomiku dopadla negativně. Jistou výhodou je, že naším hlavním exportním trhem je Německo (asi 30 % všech exportů), které se i s krizí v roce 2009 vypořádalo výrazně lépe než ostatní země. Navíc velká část našeho vývozu slouží jako subdodávka pro zboží, které je pak dále exportováno mimo země EU. Tento fakt by měl dopad případné recese v Unii na naši republiku výrazně omezit. Mírnou recesi však ani u nás ale nelze vyloučit.

Co v následujících týdnech a měsících mohu jako běžný člověk od krize očekávat? Jak mě konkrétně zasáhne?

Podle prvních ekonomických ukazatelů se dluhová krize začíná přelévat do reálné ekonomiky a pravděpodobnost vzniku recese v Eurozóně je tak čím dál vyšší. V takovém případě by do mírné recese spadla i Česká republika. Dramatické změny v nezaměstnanosti v této chvíli neočekáváme. Postiženy by byly zejména průmyslové, exportně orientované podniky. Je ale velice pravděpodobné, že by vláda v takovém případě přistoupila k úpravě rozpočtu, a to jak na příjmové, tak výdajové stránce. Již dnes se hovoří například o dalším zvýšení DPH, odložení spuštění penzijní reformy či snižování nákladů ve státní správě.

Mohu se na krizi nějak připravit, nebo mám jen čekat, co přinese?

Zcela vyhnout následkům krize se asi nelze. Tím nejlepším možným způsobem, jak dopady krize omezit (a to platí pro každou krizi), je rozložení rizik a vytvoření rezerv na překlenutí období výpadku příjmů (např. ztráta zaměstnání). Rozhodně se nepouštějte do investic, se kterými nemáte zkušenosti, a které se v současnosti stávají populární (např. zlato). V době, kdy se pro ně rozhodnete, už tak většinou učinila velká část zkušených investorů a cena již je na úrovních, ze kterých je prostor pro další růst omezen. Naopak roste riziko výraznějšího poklesu. Už vůbec byste neměli do jednoho investičního instrumentu uložit veškeré své dostupné prostředky.

Úspory též doporučujeme rozložit s ohledem na jejich dostupnost. Některé produkty vám sice nabídnou vyšší výnos, ale výměnou za něj nemůžete peníze kdykoliv vybrat. Buď jste omezeni výpovědní lhůtou, nebo sankcí za předčasný výběr. Proto je vhodné mít dostatečnou rezervu na těch produktech, kde budou v případě nenadálé situace ihned po ruce. Rozložení rizik se ale netýká jen investic. V dlouhodobém horizontu je třeba vhodné zvážit, zda se manželé či partneři nevystavují zbytečnému riziku tím, že pracují ve stejném podniku či oboru. I poměrně malá krize, která zasáhne jen jedno odvětví, může mít fatální dopad na rodinné finance.

Pokud jde o úvěry, měl by si člověk vždy zodpovědně promyslet, jakou míru zadlužení si může dovolit, jakou vysokou splátku bude schopen bez problémů hradit. Dále by si měl odpovědět na otázku, zda dokáže úvěr splácet po určitou dobu i v případě ztráty zaměstnání, ať už ze svých naspořených prostředků nebo z úspor partnera či rodiny, a zda by pro něj nebylo vhodné se proti neschopnosti splácet pojistit.

V médiích se často hovoří o několika scénářích krizového vývoje, od mírného až po dramatický. Který je pro Českou republiku nejpravděpodobnější?

Aktuálně je nejpravděpodobnější scénář, který počítá s mírnou recesí v Eurozóně, která se prostřednictvím snížené poptávky, a tedy nižších exportů, přenese i do České republiky. V roce 2012 by to znamenalo pokles HDP v intervalu 0 – 1 % a v roce 2013 návrat zpět k růstu. Nezaměstnanost by mírně vzrostla zpět na úroveň roku 2010, reálné mzdy neporostou, resp. nominálně vzrostou o inflaci.

Co by to pro mě znamenalo, kdyby padlo euro? Začaly by státy Eurozóny zase používat svoji vlastní měnu? A účty v eurech by se převedly na korunové?

Pokud by opravdu došlo k rozpadu Eurozóny, mohl by proběhnout v několika scénářích. Tím nejpravděpodobnějším je vystoupení jednoho či více slabých států z unie. V takovém případě by euro jako takové existovalo dál a po počátečních turbulencích by velmi pravděpodobně posílilo (i vůči koruně). Účty vedené v eurech by tak zasaženy nebyly, prostředky na nich uložené by se, vyjádřeno v korunách, paradoxně mohly zhodnotit.

Jiná situace by nastala, pokud by z Eurozóny vystoupilo Německo jakožto nejsilnější ekonomika. To by znamenalo jistý rozpad a euro by opravdu zaniklo. Vznikly by staronové měny, v prvním období s fixním konverzním kurzem k euru. Ten by měly i ostatní měny včetně koruny. Tímto kurzem by pak byly všechny peníze na eurových účtech převedeny na koruny.

Pokud by došlo k rozpadu Eurozóny a padlo by euro, jak moc by to ovlivnilo moje vklady na účtech vedené v českých bankách v českých korunách?

Rozpad Eurozóny by na korunové účty přímý dopad neměl. Změnil by se samozřejmě směnný kurz koruny vůči euru a případným novým měnám.

Objevují se informace, že se zahraničním bankám v současné době příliš nedaří. Jak moc to může ovlivnit jejich dceřiné bankovní domy, které působí v České republice?

Bankovní domy působící v České republice podléhají regulaci České národní banky a možnosti, jakými by jejich zahraniční vlastníci mohli přenést své problémy na ně, jsou značně omezené. Zahraniční vlastník si samozřejmě formou dividendy může nechat vyplatit zisky, které dosud nebyly rozděleny. Nemůže ale svévolně odčerpat neomezené množství prostředků ze svých dceřiných bank. I objem prostředků, které může česká dcera půjčit formou úvěru své zahraniční matce, je striktně omezen a kontrolován ČNB.

Český bankovní sektor je ve velmi dobré kondici a ani zvýšený odvod dividend jeho stabilní pozici neohrozí. České banky mají dostatečné množství vkladů, takže nejsou závislé na zahraničním financování a nejsou ani vystaveny dalším rizikům, která aktuálně sužují jak ostatní země střední a východní Evropy (například půjčky v zahraničních měnách), tak země Eurozóny.

Splácím bance v České republice hypotéku. Pokud by se tato banka dostala do potíží v souvislosti se situací v Eurozóně, může tato banka po mě požadovat urychlené doplacení zbývajících peněz? Pokud bych na to neměl, nemůžu o nemovitost přijít?

Ne. Podmínky hypotéky jsou jasně dány úvěrovou smlouvou včetně splátkového kalendáře. Pokud klient řádně a včas plní své závazky (splácí), nemá banka oprávnění po něm požadovat předčasné splacení. Ze stejného důvodu tedy nehrozí ani ztráta nemovitosti.

Rady a tipy, jak na krizi

  • Chraňte své úspory. Své volné finanční prostředky je vhodné mít nejen v době krize v relativním bezpečí. Nejlepší způsob, jak toho dosáhnout, je rozdělit je a vložit do různých typů finančních produktů či do nemovitostí.
  • Vložte volné finanční prostředky do stavebního spoření, penzijního připojištění, na spořící účet nebo termínovaný vklad. Tyto produkty vám zajistí relativně vysoký výnos a zároveň jistotu. Výhodou stavebního spoření je kromě státní podpory garantovaný úrok z vkladu a také to, že váš vklad je pojištěn. U penzijního připojištění je výhodou to, že zpět dostanete minimálně částku, kterou jste do něj vložili.
  • Uložte své úspory do nemovitostí. Přemýšlíte-li o bezpečném uložení volných finančních prostředků, zvažte jejich uložení do nemovitostí - zejména pokud řešíte bytovou otázku pro sebe či svou rodinu. Nemovitosti jenom pomalu ztrácejí svou užitnou hodnotu, na druhé straně je však obtížné odhadnout, jak se bude v případě zhoršení ekonomické situace vyvíjet jejich finanční hodnota. Nemovitosti jako finanční investice vyžadují jistou znalost a zkušenost investora.
  • Neinvestujte do zlata, diamantů a jiných komodit, pokud tomu opravdu dobře nerozumíte. V současné době je velmi módní investovat do zlata, diamantů či jiných komodit. Máte-li zájem o tyto investice, doporučujeme se obrátit na finanční poradce. Tyto investice vyžadují určité znalosti a jsou vhodné pro investory, kteří se v této oblasti dobře orientují.
  • Investujte do podílových fondů či strukturovaných produktů. Zajímáte-li se o vyšší zhodnocení finančních prostředků, než které nabízí konzervativní produkty typu stavebního spoření či penzijního připojištění, investujte do podílových fondů. Podílové fondy shromažďují prostředky od investorů a následně je investují. Investovat je možné již od několika stokorun měsíčně. Vhodné je též zvážit vložení finančních prostředků do strukturovaných produktů, tedy například prémiových dluhopisů, hypotečních zástavních listů či prémiových vkladů. Například naše prémiové vklady končící ve druhém pololetí roku 2011 přinesly svým držitelům výnos 5,03 % p.a.
  • Hotovost uloženou v bance nevybírejte. Vklady uložené u bankovních domů a stavebních spořitelen jsou ze zákona pojištěny, a to do výše až 100 tis. EUR. Pojištěny jsou peníze na všech produktech, a to jak v českých korunách, tak v cizí měně.

Kromě výše uvedeného též doporučujeme mít kvalitní a důvěryhodné informace. Je dobré sledovat seriózní ekonomické deníky a týdeníky (například Hospodářské noviny, týdeníky Ekonom, Euro či Profit, číst zahraniční ekonomická média). Důležité je též nepodlehnout panice a o důležitých finančních krocích se poradit s odborníky, například bankovními poradci nebo nezávislými finančními experty. Informace, které získáte, vždy pečlivě zvažujte a vyhodnocujte. Rozhodujte se až na základě důkladnému porozumění nové situaci. V současné turbulentní době není též vhodné se příliš zadlužovat, pokud opravdu nemusíte. Vždy si dobře zvažte, co ke svému spokojenému životu potřebujete a co už jsou zbytečnosti.

Negativních zpráv o vývoji v Evropské unii se na nás každý den valí desítky. Česká republika na tom ale v porovnání s jinými evropskými zeměmi není nijak zvlášť špatně. Česká národní banka nedávno provedla zátěžové testy finančních domů v České republice a všechny z nich vyšly velmi dobře. Ačkoliv je vysoce pravděpodobné, že si v následujících měsících budeme muset zvyknout na pokles výkonnosti naší ekonomiky, neočekáváme v nejbližší době v ČR podobný scénář, který se v současné době odehrává v Řecku.

 

Petr Bittner, Martin Lobotka, analytický tým České spořitelny

Pobočky a bankomaty

Bankomaty


Pobočky


Objednání na pobočku


Pobočky se směnárnou

Kontakty

Infolinka: 800 207 207

 

Facebook České spořitelny Twitter YouTube

Kurzovní lístky

Aktuální k: 9.12.2016
Kurz měny: deviza - střed
EUR 27,040 + 0,04%
USD 25,424 + 1,06%

© Česká spořitelna, a. s. Všechna práva vyhrazena. Materiály určené pro veřejnost.
Podmínky používání | Ochrana osobních údajů | Webmaster